Každý zápas je v této soutěži těžký, upozorňuje Kalvoda před Třincem

Z N O J M O - Proti Třinci to nebude lehké. Velmi dobře to ví také hlavní trenér Leoš Kalvoda, který v důležitém zápase dvou týmů ze spodku tabulky bude znovu postrádat Michala Odroše. Zkušený kouč zhodnotil, co je patrně příčinou nevydařeného vstupu do ligové soutěže, na chvíli se ale také pozastavil nad některými svými svěřenci.

Ve středu odpoledne se několik znojemských příznivců jelo podívat na první kolo Mol Cupu mezi Tasovicemi a Velkým Meziříčím. Domácí fotbalisté zvrátili nepříznivý vývoj duelu ve svůj prospěch a s řadou bývalých hráčů „SC“ postoupili do druhého kola.

Na utkání nechyběl také Leoš Kalvoda. Ten se mimo jiné šel podívat na Daniela Odehnala, jenž v Tasovicích působí na hostování do konce podzimní části. „Když mám čas, tak se sem zajedu. Dan zatím odvádí kvalitní výkon, diriguje obranu. Myslím si, že hraje dobře,“ nechal se slyšet Kalvoda po úvodním poločase.

V pátek nás čeká Třinec. Každý asi očekává, že když zatím nebodoval, tak to bude lehký zápas. Loni ale skončil pátý, svůj kádr příliš nezměnil a v průběhu sezóny došel bývalý reprezentant Ondřej Kušnír…
Ve druhé lize není žádný lehký soupeř, o čemž jsme se přesvědčili také v Chrudimi. I když jsme tam zklamali, tak hrála velice dobře. Každý zápas je v této soutěži těžký.

Co stojí za špatným začátkem sezóny? Pokud pomineme nepřítomnost Michala Ordoše od druhého kola…
Stále se hledáme. Když jsem viděl, jak jsme hráli v přípravě, tak je to možná psychikou hráčů. I když se říká, že ve fotbale se na to akorát všichni vymlouváme. Budujeme nový mančaft a bohužel si myslím, že na některé mladé hráče je až příliš velký tlak. Cítí zodpovědnost a to jim svazuje nohy. To by však nemělo být.

Jak to vypadá s absencí samotného Ordoše?
To je spíš otázka pro doktora. Teď byl na sonu a stále tam má nějaký krevní hematom. Sice už běhá volným tempem, ale kdyby zabral, tak hrozí utržení svalu. Po reprezentační pauze by to mělo být dobré. (První zápas po přestávce odehrajeme 16. září na půdě Vlašimi – pozn. red.) Přál bych si, aby to bylo dříve.

Volil byste v přípravě náročnější soupeře, než jsme měli?
To jsme zase náročné soupeře měli. Hráli jsme proti týmům jako SV Mattersburg (1. liga Rakousko), Zlaté Moravce (1. liga Slovensko) nebo Zlín. Dle mého názoru soudím, že jsme měli až velice těžkou přípravu, kterou jsme zvládali. Hráči si možná říkali, že je všechno dobré. Vždy jsem říkal, že příprava je příprava a že až mistráky ukáží, jak na tom jsme.

Zmínil jste psychiku hráčů. Takovým nenápadným smutným hrdinou je Jan Šulc, který proti Varnsdorfu, Jihlavě či Chrudimi nevyužil své šance…
To je přesně, o čem mluvím. Jsou to přibližně dvacetiletí kluci, kteří začínají. Dosud většinou hráli jenom juniorskou soutěž, kde vůbec nebyli pod tlakem. Tam se nesestupuje, a jestli se vyhrálo či prohrálo, tak bylo víceméně jedno. Tady už o něco jde a ten tlak to na ně možná vytváří.

Během sezóny spíše převládají negativa, velkým pozitivem ale je Tonda Buček, který sice dostal deset branek, ale další tutové příležitosti chytil…
Od toho tam ten gólman je. Jsem jenom rád, že se mu vše podařilo. Nedostal žádný gól, který by šel na jeho účet. Jedná se o velké pozitivum. Těch deset obdržených branek mě mrzí, ale takový je fotbal. Jak už jsem říkal dříve, v přípravě jsme během deseti utkání dostali šest branek. Nyní za čtyři zápasy už deset. Těžko se mi o tom mluví, ale je to dané tím, že se zde jedná o mladé hráče. Nechci se vymlouvat, ale první zápas jsme měli zvládnout, to bylo na výhru, a možná i větším rozdílem. Hned na druhé kolo měl antibiotika David Helísek, na tři zápasy byl kvůli zlomenému nosu vyřazený Lacko. Všichni to jsou zkušení hráči a mladí podobné díry v sestavě jen těžko zocelí.

Když tak sledujete Dana Odehnala, nelitujete, že jste si ho třeba neponechali v týmu?
Ne, to nelituji. Sice má své zkušenosti, ale po tom zranění potřebuje co nejvíce hrát, aby se do toho zase dostal.