Remízy si ceníme, jako kdyby to bylo vítězství, nechal se slyšet Smrček po Sokolově. Hráči ho přivítali potleskem

S O K O L O V (foto: Denik.cz) - Příští rok to bude již deset let. Deset let od chvíle, co se znojemský klub vrátil do druhé nejvyšší fotbalové soutěže u nás. Při začátcích nové éry působil také Bohumil Smrček. Nedávno zvolený asistent prvního mužstva tehdy vykonával funkci hlavního trenéra. Současný kouč výběru do osmnácti let se nyní k A-mužstvu vrátil na tři zápasy, aby potřetí v kariéře pomohl zachránit druholigovou existenci. Při jeho obnovené premiéře na znojemské lavičce jsme si ho tak vybrali, aby nejen zhodnotil zápas na půdě FK Baníku Sokolov, ale rovněž zavzpomínal na tehdejší období.

Pane Smrčku, viděl jste oproti předešlým zápasům nějaké zlepšení v naší hře?
Z mého pohledu to bylo velice těžké utkání, jelikož Sokolov pořád ještě hrál o záchranu. Do zápasu tedy šli se vším všudy. Z naší strany tam bylo zlepšení, co se týče nasazení a bojovnosti. Podařilo se nám dát dvě branky na hřišti soupeře a remizovat. Remízy si ceníme, jako kdyby to bylo vítězství.

Bod ze Sokolova tedy neberete jako ztrátu?
V žádném případě. Kdo tam byl a kdo to viděl, tak se jednalo o nesmírně těžké utkání. Jak už jsem říkal, Sokolov šel do utkání se vším všudy a z tohoto důvodu to bylo o složitější. Jsem rád, že se hráči nenechali nikým a ničím rozhodit, a utkání zvládli. Bylo tam tolik věcí, kdy sebemenší kontakt byl pískaný proti nám a tím pomohl Sokolovu k drtivému tlaku. Poté měli hodně standardek za sebou a pokaždé jsme se z toho dokázali dostat. Naopak jsme ještě dokázali vstřelit dvě branky. Z tohoto důvodu je to velký úspěch a pro hráče by mělo být velkým povzbuzením.

Během zápasu jste dvakrát vedli. Pokaždé jste do deseti minut obdrželi vyrovnávací branku. Čím si připisujete, že v obou případech to bylo relativně tak brzy?
První vyrovnávací brance předcházela (sporná - dle videozáznamu - pozn.redakce) standardní situace zpoza šestnáctky ze strany. Byla to nešťastně zahraná standardka. Těch standardek pro domácí bylo tolik, že se těžko dá všechny ubránit a reagovat. Druhá branka byla zase standardka. S centry ze strany toho bylo hodně. Jsem rád, že kluci plno nebezpečných situací odvrátili a na druhou stranu jsme dali dvě branky. V závěru měli ještě střely Alex Kuffour nebo Kuba Teplý. Byly nebezpečné nebo skončily mimo bránu. Mohli jsme dát třetí gól.

Budete se tedy hodně zaměřovat na standardky nebo centry do vápna?
Budeme se zaměřovat celkově. Jde o to, že když pětkrát za sebou prohrajete, tak nikomu to nepřidá. Máte to v sobě, jako byste měli batoh na zádech. Klukům budeme muset říci, že jedeme ve vlaku a že je zbytečné, aby ten batoh na zádech měli. Ať to sundají. Lehce se řekne, těžko se provádí. Bude důležité je dostat z psychické deky a dostat je do pohody. Tak, aby v zápase podal to nejlepší, čeho jsou schopni. Abychom ze hřiště mohli odejít se vztyčenou hlavou, že jsme pro to udělali maximum. Jde nám o hodně.

V současné době jste hlavním trenérem U-18. Jak je těžké skloubit tyto dvě funkce najednou?
Je to takové horké. S Vencem Dvořákem (šéftrenérem znojemské mládeže - pozn. aut.) jsme domluveni, že mi teď pomůžou s mládeží. Zároveň byli rádi, že jsem znovu u prvního mužstva. Když mě tam Leoš Kalvoda představoval, tak mě kabina přivítala potleskem. Některé hráče jsem ještě trénoval, když jsem byl trenérem dva roky ve Znojmě. Přišli ke mně, podali mně ruce. Z toho důvodu to bylo v pohodě. S kluky v mládeži mám velmi dobré vztahy, komunikujeme mezi sebou. Domluvíme se spolu a „U-18“ zvládneme. „U-18“ a „U-19“ trénují dohromady a na zápasy se vždy domlouváme v průběhu týdne. Chceme to dotáhnout do konce. Je to o komunikaci. Jsme k sobě otevřeni, takže si myslím, že v tom nebude problém.

Příští rok to bude již deset let, co jste na dva roky převzal druhou ligu. Měl jste nějakou nostalgii?
Všechno se vyvíjí a jde dopředu. Hned poté se postoupilo do první ligy Všechno hrálo do karet. Stadion se zrenovoval, je to krásný fotbalový stánek. Hráči jako Todor Yonov, Pepa Hnáníček, Vlasta Hrubý, tak s těmi jsem v kontaktu. Občas si napíšeme. V té době to bylo o tom udělat partu. Byli u mě i v Moravském Krumlově, hráli jsme spolu stolní tenis. Společně s realizačním týmem jsme si například dělali uzené. Nejsme tým jako Sparta, Slavia. Musíme to mít založené na vztazích a trošku máknout. Dnes je doba taková, že „peníze jsou peníze“, „urvi co můžeš“. Vztahy jsou víceméně v p……