Takových šancí si musíme více vážit, ví Lacko po Žižkově

P R A H A - Ne a ne se dostat do správného rytmu. Matúš Lacko nejprve na začátku sezóny utrpěl zlomeninu nosu, v posledním domácím zápase s Třincem si pro změnu vykloubil prst na ruce. Aby toho nebylo málo, tak se v nedělním duelu na Žižkově nechal po dvou žlutých kartách vyloučit, čímž přijde o další duel. Pozápasový rozhovor se zkušeným fotbalistou se však také točil okolo samotného šestého kola.

Je bod se Žižkovem ziskem nebo naopak ztrátou?
Beru to jako zasloužený bod pro obě strany. Soupeř měl v prvním poločase jednu šanci či spíše polo šanci, ze které z ničeho do kabiny vstřelil gól. I když to chvílemi bylo z naší strany nefotbalové, tak jsme ten zápas odřeli. Vzhledem k tomu, že jsme v první půli měli dvě tutovky, a ve druhé jsme to odjezdili, tak si myslím, že je bod zasloužený.

O osudu zápasu patrně rozhodl první poločas, ve kterém jsme měli zmíněné šance, a opětovně je nevyužili…
Hrajeme venku, dvakrát se pořádně dostaneme k bráně a máme dvě velké šance. Více jich prostě nebude. Naštěstí jsme měli ještě třetí šanci, ze které jsme vstřelili gól. Takových šancí si musíme více vážit a proměňovat je.

Jediný gól jsme obdrželi na samotném konci prvního poločasu, což má pokaždé hořkou příchuť…
Většinou to mužstvo zasáhne, je to taková rána do kabiny. Teď se trošku ukazuje charakter kabiny. Do druhé půle jsme šli jako za stavu 0:0, pořád jsme dřeli, neotvírali hru a poctivě bránili. Naštěstí nám to tam z jediné akce ve druhém poločase spadlo, více jsme toho pak už neměli.

Ke konci zápasu jsi byl vyloučený po dvou žlutých kartách. Lituješ některé z nich?
Lituji první, protože při té druhé mě tam borec trochu vymýchal, takže tu beru tak, že jsem zastavil nějakou branku, jinak by to pro mě byla tutovka. U té první jejich hráč kolem mě se štěstím prošel a už jsem to zatáhl, neboť jsem nechtěl riskovat. Odsedím si to v poháru a na Prostějov budu nachystaný.

Kromě absence v následujícím zápase jsi už chyběl zkraje ročníku kvůli zlomenému nosu. Nemrzí tě, že se ani pořádně nemůžeš dostat do tempa?
Táhne se to mnou. S Třincem jsem si ke všemu vykloubil prst na ruce, takže i kvůli tomu stále trochu uhýbám. Několik let jsem nebyl zraněný a teď mám pořád něco. Naštěstí se nyní hraje domácí pohár.

Na začátku sezóny byla týmu vyčítaná malá agresivita a malý důraz. Proti Žižkovu však šlo vidět, že se jednalo o jeden z kladných prvků naší hry…
Někdy jsme byli v soubojích pozdě nebo jsme je prohrávali, alespoň jsme však do nich chodili. Pak se nám to na konci zápasu vždy vrátí, tak jako tomu bylo s Třincem.