Mrzí mě faul před prvním brankou, smutnil debutant Daniel Odehnal

B r n o - Pro Daniela Odehnala bylo utkání proti Spartě velkým dnem. Jedenadvacetiletý mladík si totiž prožil svůj debut v Gambrinus lize a hned proti letenskému týmu. Daniel předvedl ve stoperské dvojici s Josefem Hnaníčkem velmi solidní výkon. V rozhovoru si však několikrát vyčítal faul na Lafatu před prvním gólem, nicméně znojemská dvanáctka ukázala psychickou odolnost a tento okamžik ji v dalším průběhu nepoznamenal.

Před týdnem po utkání juniorky s Příbramí, jsem se vás ptal, zda nepošilhávaté po startu v A-týmu. Čekal jste, že to přijde tak brzy?
Nečekal jsem to, nějaké náznaky tam byly. Věděl jsem, že Todor (Todor Yonov pozn. red.) není úplně zdravotně fit. Tak jsem čekal, jak se to vyvrbí, jestli šanci dostanu a dostal jsem ji. Jsem za to rád, ale bylo byl lepší, kdyby to byla vítězná premiéra.

Ligový debut se Spartou je premiéra jako hrom. Jaké je to hrát proti Lafatovi, Dočkalovi atd.? Jak jste se cítil?
Před utkáním jsem to měl hodně v hlavě, říkal jsem si, jestli to zvládnu nebo ne. Ale s písknutím do píšťalky, už jsem to bral jako normální zápas, a že hraji proti Lafatovi a spol, jsem si nepřipouštěl.

Byli jste po dvou inkasovaných gólech nějak více nervózní, poznamenaly vás?
První gól byl hlavně po mé chybě, udělal jsem zbytečný faul metr před šestnáctkou, měl jsem to ustát. Lafata si dal tělo dobře přede mě. Trochu mě to poznamenalo, protože to byla moje premiéra a hned v úvodu zápasu udělám faul a dostaneme z toho gól. Myslím si ovšem, že jsem se oklepal a už jsem na to nemyslel. V tom utkání to nemůžete mít v hlavě, musíte se dívat dopředu a hrát dál.

Říkáte, že první gól padl po vaší chybě. Jinak to byl však na ligový debut velmi solidní výkon.
Štve mě ten faul z úvodu utkání. Jak říkám moje chyba, měl jsem to ustát. Měl jsem se postavit za ním, aby se kolem mě neotočil. Chtěl jsem ho předskočit, Lafata si tam dal tělo a spadl. Rozhodčí to pískl, beru to na sebe. Prohrávat se Spartou ve čtvrté minutě 0:1 není nic příjemného a pak už je to těžké.

Pojďme k hodnocení utkání, jak jste ho viděl ze svého pohledu?
Dostali jsem dva rychlé góly, to se vždy hraje špatně, zvlášť proti Spartě. První poločas jsme měli velké problémy, ve druhém jsem to pak dokázali zvednout, což se opakuje prakticky v každém zápase, stále se o tom bavíme. Ve druhé polovině jsme Spartu do ničeho prakticky nepustili, doráželi jsme na soupeře, tlačili. Toto si musí uvědomit každý ve své hlavě, abychom šli do příštího zápasu od první minuty sebevědomě a nezačali hrát až prohráváme.

Jedním z klíčových okamžiků byla určitě neproměněná penalta ze závěru první půle. Snížení by vám asi hodně pomohlo a soupeře nalomilo, byl by to gól do šatny.
Přesně tak, byl by to gól do šatny a i Spartu by to poznamenalo. Myslím, že ve druhé půli se Sparta bála o výsledek, kdybychom po penaltě snížili, byl by soupeř ještě více rozhozený. Nepo (Radim Nepožitek pozn. red.) to nedal, škoda.

Co se dělo v kabině o přestávce. Poznamenala tým nějak ta neproměněná penalta?
V kabině byla bouřka. Každý byl skleslý, ale museli jsem se zvednout. Měli jsme před sebou ještě pětačtyřicet minut a každý z nás chtěl s výsledkem něco udělat. Nechtěli jsme odjíždět s pětkou, udělat ostudu. Snažili jsme se na druhý poločas zvednout a nabudit, a to myslím, se nám podařilo.

Nechybí vám trochu i to pomyslné štěstíčko? v utkání bylo několik momentu, kde chyběly ke vstřelení gólu centimetry, nebo lepší načasování.
Je to tak. Když už si tu šanci vypracujeme, tak nedáme gól. Kolik jsme dali gólů? A to hrajeme už osmé kolo. Takhle nemůžeme bodovat. I když se dostaneme do dvou, tří šancí, musíme dát prostě gól.