SK Hanácká Slavia KroměřížFC HlučínFC Baník Ostrava BFC Slovan Rosice1.FC Slovácko B (Uherské Hradiště)SK UničovFK Frýdek-MístekFC Velké Meziříčí1.SC Znojmo FKFK BlanskoČeský SK Uherský Brod, spolekMFK VítkoviceSK Kvítkovice, spolekFC Trinity Zlín BSFK Vrchovina (Nové Město na Moravě)FK HodonínSK Hranice1.BFK Frýdlant n. O.
 

Reprezentace? Bylo mi to ve Znojmě doslova nařízeno, usmívá se Václav Dvořák

Reprezentace? Bylo mi to ve Znojmě doslova nařízeno, usmívá se Václav Dvořák Z n o j m o - Mít v klubu reprezentanta to je vždy pocta, můžeme směle konstatovat, že se jím můžeme pochlubit. Trenér naší U15 Václav Dvořák se totiž nově stal týmovým manažerem České reprezentace do 15 let, s kterou v minulých dnech absolvoval premiérový sraz. Při této příležitosti vyšel s naším koučem v pondělním vydání Znojemského týdne velký rozhovor. „Být součástí národního týmu je pro mě i pro klub prestižní záležitost, takže mně to ve Znojmě bylo doslova nařízeno,“ smál Dvořák.

 
 
 

Jak se vůbec vaše reprezentační angažmá seběhlo?
Celé se to seběhlo úplně jednoduše. Jel jsem po cestě z nějakého zápasu a měl jsem zmeškaný hovor od trenéra české reprezentační patnáctky Karla Havlíčka. Volal jsem mu nazpět a Karel mě požádal, zda bych souhlasil s tím, že bych jel jako týmový manažer s nároďákem do Břeclavi, kde to dobře znám, na týdenní sraz vyšperkovaný dvěma zápasy s Rakouskem. To první jsme sehráli v Lanžhotu, kde jsme shodou okolností nedávno vyhráli s Tasovicemi, to druhé pak v Mistelbachu. Vzal jsem si jeden den na rozmyšlenou, poradil jsem se s chlapy v klubu, jestli mě to umožní, jestli mi to doporučí. Samozřejmě jsem se takové akce chtěl zúčastnit, byť jsem se vším respektem nevěděl, co to všechno bude obnášet. Jakási role týmového manažera nebo normálně česky řečeno vedoucího týmu mi ale nebyla neznámá. Zápis o utkání, ubytování atd., to všechno k mé práci patřilo už v minulosti, ať už v mládeži Znojma nebo u krajských výběrů.

Když Karel Havlíček hledal vedoucího k týmu, hrál v tom roli i Zdeněk Psotka, který je technickým ředitelem FAČR. Poradil Karlovi, že bych to mohl být já. Se Zdeňkem jsme spolu hrávali za Poštornou, pak jsme spolu studovali i trenérskou A licenci. Jsme kamarádi, mnohdy si zavoláme, když se potkáme, rádi se vidíme. Věřím tomu, že je to tak i na druhé straně. To stejné mám s Karlem Havlíčkem a s asistentem trenéra Robertem Blaško.

Je to asi trochu jiný svět, v Tasovicích, které také trénujete, a Znojmu čítá realizační tým dvě, tři jména, tady je jich rovnou deset...
Je to určitě změna, počínaje celým servisem. Vyprávěl jsem třeba klukům ve Znojmě o prvním tréninku. Začal a nad hlavou nám vzlétly drony. Videoanalytik nahrával každý zápas a mapoval každý trénink. Kluci na technicko-taktické poradě hned dostali zpětnou vazbu. To byl v uvozovkách trochu jiný level, než na který jsem byl zvyklý. Fotbal se neustále posouvá a zase jsem měl možnost navnímat jiné tréninkové metody, trendy.

Takže začnou nad tasovickým hřištěm létat drony?
Myslím, že v Tasovicích drony létat nebudou, my tam pracujeme trochu jiným způsobem (s úsměvem). V každém případě tohle bylo trochu nové. Viděl jsem v tom i velký přínos pro tým, když si kluci mohli zpětně prohlédnout, kde byly chyby. Jak bylo zmíněno, byl tam desetičlenný realizační tým včetně lékaře, fyzioterapeuta, psycholožky atd. Patronem týmu byl Karel Poborský, setkat se s takovou veličinou, a zmíním i trenéra brankářů Petra Koubu, jsou samozřejmě pro člověka jako já druhé Vánoce.

Zmínil jste dvě velké fotbalové legendy - Petra Koubu a Karla Poborského, o čem jste si povídali?
Samozřejmě jsem mluvil o tom, že kde se nacházíme, tam jsem dříve hrával za Poštornou. Ale tihle hráči, i když se nám tehdy s Poštornou povedlo vyhrát 2. ligu, hráli v té době evropské poháry a na ME v Anglii získali stříbrné medaile. Takže to bylo porovnání neporovnatelné. Celým reprezentačním srazem se samozřejmě nesla atmosféra fotbalu, hodně jsme o něm mluvili. Ruku v ruce s tímhle tam bylo i hodně humorných situací, heců, popichování. Bylo to krásné. Na konci jsem všem řekl, že mi bylo potěšením se s nimi setkat a spolupracovat.
Ještě musím zmínit, že s Karlem se známe už z dřívějška a připojím takovou perličku, s jeho bráchou Romanem nastupujeme v okresním přeboru. On hraje za Novosedly, já za Staré Hobzí. Jsme jediní hráči ročníku 67, kteří tuto soutěž hrají. Takže si po zápase vždy popovídáme, bylo tomu tak i v posledním srpnovém vzájemné utkání.

Je vaše účast v reprezentaci i určitým vyznamenáním pro vás a mládež 1. SC Znojmo?
Nechci říct přímo vyznamenáním. Ale každý hráč nebo funkcionář, který prošel Znojmem a byl nominovaný do národního mužstva, je dobrou vizitkou klubu, jakým způsobem pracuje. Svoji první nominaci do Áčka dostal Matouš Trmal, který aktuálně chytá v Portugalsku, prošel Slováckem, ale v mládeži začínal v Tasovicích a pak ve Znojmě. Můžu zmínit i Jirku Hamzu. Každý z těchto hráčů, a můžu na konci řetězce hráčů stát i já jako funkcionář, který měl možnost se takové akce zúčastnit, tak je to určitě dobrá vizitka klubu, jak na mládežnické úrovni pracuje.

Celý rozhovor si můžete přečíst v aktuálním vydání Znojemského týdnu nebo v jeho elektronické podobě.

 
 
 
 
Podobné články
 
Copyright © 2009-2022 1.SC Znojmo Fotbalový klub & eSports.cz, s.r.o. Informace o autorských právech  | RSS kanál. Tip: žaluzie bwin     Nastavení cookies