Debutant Pacula: Radši bych už trénoval s prvním týmem

Z N O J M O - Velkou premiéru si ve středu za „A“ odbyl Patrik Pacula. Mladík proti katarskému Al-Rayyan naskočil na posledních dvacet minut hry, aby se usídlil na svém tradičním postu, tedy stoperu. Pacula po prohraném utkání mluvil nejen o své příležitosti v prvním týmu, ale rovněž se ještě ohlédl za působením v dorostenecké kategorii.

Mladý obránce teprve na konci dubna oslavil osmnácté narozeniny. I přes tuto skutečnost již loni pravidelně nastupoval za U-19, v jejímž dresu chyběl jen jednou ze třiceti zápasů. Během uplynulé sezóny navíc z pozice stopera vstřelil pět branek.

Ani on však nedokázal zabránit sestupu z druhé nejvyšší soutěže staršího dorostu. Vše bylo o to smutnější, že starší dorost se po jarní části sezóny pohyboval v horní polovině tabulky. „Pak se nám zranil Vojta Švarc. Ten je rychlý, umí podržet balón a vstřelit branku, takže nám chyběl. V podstatě jsme to dohrávali bez útoku,“ mrzí Paculu.

Patriku, do utkání jsi naskočil chvíli po 70.minutě. Jak bys popsal svoji premiéru?
Bylo to těžké. Dlouho jsem netrénoval a začal až nyní. V U-19 je to ke všemu úplně jiné než v chlapech. Neměl jsem úplnou kondici, takže musím trénovat a ještě to zlepšit.

Druhou branku jsme dostali ve chvíli, kdy jsi už pobýval na hřišti. Jak jsi viděl gólovou situaci?
Všichni jsme byli v lajně a dle mého názoru se jednalo o ofsajd soupeře.

Při svém debutu jsi hrál na stoperu. Jedná se o tvoji preferovanou pozici nebo jsi už dříve nastupoval i na jiném postu?
Od zdejší přípravky tu hraji stopera. Přibližně dva roky nazpátek jsem hrával středního defenzivního záložníka, kde mě trenér vyzkoušel. V té době jsem zrovna přeskočil jeden ročník. Dvakrát mi to tam ale nesedělo, tak jsem mu řekl, že bych šel radši zpátky na stopera. Je to má preferovaná pozice a hraji tam nejlépe. Na dané pozici jsem za ty roky už něco odehrál. Vím, jak se tam mám pohybovat a hrát.

Zmínil jsi tréninky. Chodíš také potrénovat s prvním týmem?
Na týden jsem byl v přípravě a pak odjel na dovolenou, protože jsem předtím netušil, že půjdu rovněž trénovat. Pak už jsem s „A“ netrénoval a od tohoto týdne chodím s U-19. Den před zápasem jsem potkal pana trenéra Kalvodu. Ten mi řekl, ať ve středu ráno dojdu na trénink s tím, že večer půjdu na zápas. Po utkání se musím ještě domluvit, zda budu trénovat s prvním týmem nebo starším dorostem. Pro mě osobně by bylo lepší s „A“, neboť by mi to dalo více.

Kdy přesně ses dozvěděl, že budeš debutovat?
Včera (úterý – pozn. red.) po dopoledním tréninku mi trenér řekl, že mám dojít a že bych možná na chvíli nastoupil.

V prvním týmu se v minulosti trénincích objevili také další dorostenci včetně Jiřího Koukala, Milana Moravce…Jak moc Ti pomohli?
S „A“ jsem už jednou trénoval uplynulou sezónu, dokonce jsem už jel také na jeden zápas. Už jsem věděl, do čeho jdu.

Loni jste se starším dorostem sestoupil z druhé nejvyšší dorostenecké ligy. Jak na to období vzpomínáš?
Podzim byl od nás dobrý. Pohybovali jsme se v horní polovině tabulky, okolo šestého místa. Jaro se nám nepovedlo, měli jsme tam dlouhou sérii bez výhry, v osmi zápasech v řadě jsme ani jednou nebodovali. (znojemští dorostenci naposledy vyhráli v 19. kole, od té doby brali body jen za tři remízy – pozn. red.) Poté nám změnili trenéra a to se už zachraňovat nedalo.

Nemohl být problémem sestupu, že jste se až příliš spoléhali do hráče, kteří již měli zkušenosti s prvním týmem?
Zranil se nám Vojta Švarc. Ten je rychlý, umí podržet balón a vstřelit branku, takže nám chyběl. V podstatě jsme dohrávali bez útoku, i když na hrotu ještě působil Patrik Martínek, sám to tam však neměl šanci uhrát. Když to řeknu na rovinu, tak nám chyběl Vojta, který dával góly. Bez něj jsme ani moc nestříleli na bránu.