Nový trenér juniorky Roman Vojvodík: Na klucích je vidět odhodlání

Z n o j m o - Ve čtvrtek jsme slibovali rozhovor s novým asistentem hlavního trenéra A-týmu a zároveň trenérem juniorského týmu Romanem Vojvodíkem. Sliby se mají samozřejmě plnit a tak plníme. Nyní si tedy můžete přečíst úvodní rozhovor s našim novým koučem, jenž přišel s Frýdku-Místku a tímto způsobem se s ním také trochu seznámit.

Trenére můžete se na úvod fanouškům trochu představit, svoji hráčskou i trenérskou kariéru?
Jsem odchovanec Frýdku-Místku. Odehrál jsem tam přes 200 druholigových zápasů, je to moje srdcová záležitost. Chvíli jsem ještě působil v divizi, ale hned po skončení hráčské kariéry jsem začal trénovat ve Frýdku. Trénoval jsem zde jedenáct let. Začínal jsem s Radkem Látalem u mužů, dělal jsem asistenta i Karlu Orlovi. Pak jsem se obrátil na mládež, kde jsem vedl čtyři roky mladší dorost a také přípravky. Poslední dva roky jsem vedl patnáctku.

Vy jste skromně nezmínil, že jste velmi úspěšný mládežnický trenér. S Frýdkem-Místkem jste v kategorii U15 ovládl prestižní Premier Cup v konkurenci nejlepších československých týmů...
Podařilo se nám uspět, což bylo fantastické. V podstatě jsme získali titul mistra Československa, jelikož na turnaji byly nejlepší české a slovenské týmy. Měli jsme tu čest podívat se do Dánska na Mistrovství Evropy patnáctiletých. Skončili jsme sice sedmnáctí, ale zkušenost to bylo obrovská.

Teď už pojďme ke Znojmu. Bylo to rychlé rozhodování?
Musím se přiznat, že už jsem jednou odmítl asi před čtrnácti dny. Pak se to ale zlomilo a rozleželo se mi to v hlavě. Jelikož se s Radimem (trenér A-týmu Radim Kučera pozn. red.) dlouho znám a ještě jsme spolu hráli za Frýdek a také už jsem potřeboval posun v kariéře.

Vy budete zastávat funkci nejen asistenta trenéra u A-týmu, ale budete také trenérem juniorského týmu. Sledoval jste Juniorskou ligu?
Přiznám se, že jsem ji sledoval jen tabulkově. Vím, že ji hrával Třinec, který je v podstatě kousek od Frýdku-Místku.

Jak byste charakterizoval práci s juniorským týmem, i když vím, že zatím nemáte srovnání?
Je to o tom, jak to klub nastaví. Jestli bude juniorka sloužit například jako výchova hráčů pro A-tým. Myslím si, že každý klub by měl mít juniorský celek nebo alespoň nějakou farmu v divizi, aby hráči mohli růst. Já to kvituji, Znojmo farmu nemá, takže juniorský tým je řešení. Já mám takové soutěže rád, protože odchovanci klubu mají motivaci a neskončí v devatenáctce. Mám informace, že juniorka se s devatenáctkou prolíná, takže to je fajn.

Jste ve Znojmě sice jen chvíli, ale jaký pocit máte z hráčů v týmu?
Jsem tu třetí den, ale co můžu říct, tak je vidět obrovská pracovitost, což je základ. Poprvé jsem trénoval samostatně i juniorku a můžu říct to samé, na klucích je vidět velké odhodlání.

Bylo těžké se v podstatě ze Slezska přesunout až na jih Moravy, byť Znojmo znáte z mládežnických měření?
Už jsem zde proti Znojmu párkrát hrával i za muže. Změna je to obrovská. Vždy jsem si říkal, že jsem takový frýdecko-místecký patriot, že bych nechtěl odejít. Někdy si s vámi ale život tak zahraje, že to musíte udělat. Nechal jsem ve Frýdku v podstatě celou rodinu, přítelkyni, což nebude vůbec jednoduché. Ale nejsem na konci světa, je to zhruba 250 kilometrů a člověk se domů sem tam dostane, když to půjde.

Je to zatím největší výzva ve vaší trenérské kariéře?
Výzva je to v každém případě. Rozhodně to beru jako posun vpřed. Šel jsem také do rizika, z jistého mládežnického do mužského fotbale, kde můžete být za dva měsíce úplně jinde, než jste teď. Je to výzva a kariérně asi největší posun.