Podzim ukázal, že jdeme s juniorkou správnou cestou, říká Aleksijević

Z n o j m o - Juniorský tým je po podzimu v tabulce Juniorské ligy na 18. místě, má ale ještě zápas k dobru. Leckoho toto umístění neohromí, úspěchy ale nelze hledat jen za postavením v tabulce. Znojmo mělo v průměru jednu z nejmladších sestav v celé lize, přesto hrálo výborný fotbal. Na začátku sezóny se navíc muselo potýkat s řadou nevynucených nepříjemností. Přesto tři hráči jmenování Hráči kola, junioři nakoukli výrazně do A-týmu, zapracování dorostenců o juniorského kádru a řada dalších dílčích úspěchů. Podzim hodnotil trenér Petar Aleksijević.

Rozhovor je o hodnocení podzimní části našeho juniorského týmů. Logicky se tedy na úvod nabízí otázka, jak jste s podzimem spokojený?
Juniorku jsem převzal v létě a měli jsme určitě cíle, které byly vytyčeny tak, abychom zkusili některé z mladých hráčů dostat do dospělého fotbalu. Z tohoto hlediska to hodnotím kladně. Dokázali jsme také mít třikrát hráče oceněné Hráčem kola Juniorské ligy. Musím podotknout, že tato soutěž je jedna z nejsilnějších, co ve Znojmě máme, protože v ní hrají všechna ligová mužstva. Mít v této konkurenci hráče kola (Ali Alaca, Jakub Konvalina, Kubilay Yilmaz pozn. red), a to stále ještě v dorosteneckém věku, je velký úspěch. Když k tomu přidáme ještě čtyři kluky, kteří si během podzimu zahráli druhou ligu, tak je to úspěšný půlrok z hlediska jejich zapracování do dospělého fotbalu.

Kádr byl opravdu velmi mladý...
...Ve většině zápasů jsme měli výrazně mladou sestavu. Celkově jsme patřili v průměru k nejmladším týmům v lize, což také přidává na našem hodnocení.

Když bychom se podívali na hodnocení podzimu výsledkově, to by bylo jaké?
Výsledkově. Upřímně, kdybychom porazili Třinec, tak bych řekl, že jsem velice spokojený. To je zápas, který mě opravdu mrzí. Ve všech ostatních utkáních mohu říct, že kluci odvedli maximum. Odehráli jsme spoustu zápasů, kde byl soupeř daleko zkušenější a také výrazně posílený. Ze všech druholigových týmů jsme na tom v tabulce nejlépe. Druhou věcí je také to, že jsme na začátku sezóny nemohli využít některé hráče kvůli administrativním záležitostem. Věřím, že kdyby byli k dispozici a vyhýbala se nám zranění, mohli jsme na tom být výsledkově lépe.

Juniorce často pomáhali i hráči z U19, někteří o sobě dali i výrazně vědět.
Ano, to je pravda. Z dorostu se ukázalo v juniorském týmu několik hráčů. V tomhle je to také klad. Sokol, Bogner, Šálek, Zdeněk Hříbek se i v sestavě zabydleli. Odehráli velký počet minut, což je samozřejmě pro ty kluky velmi dobře.

Kdybyste měl vybrat z podzimu jeden nejvydařenější zápas, který by to byl?
Absolutně nejvydařenější zápas byl podle mého v Jihlavě, kde jsme podali velice dobrý fotbalový výkon, byť utkání skončilo remízou. Remízových zápasů jsme na podzim odehráli osm a troufnu si říct, že v žádném jsme nebyli horším týmem. Minimálně ve třech případech, patří do něj i Jihlava, jsme byli lepší a mohli vyhrát.

Když jste byl malý, měl jste rád stavebnice?
Celkem ano. Proč?

Na začátku sezóny jste se mohl cítit také jako takový stavitel, mnohdy jste stavěl i z kostek, které jste neměl.
Bylo to hrozně těžké, i z hlediska toho, že minulou sezónu tu byla první liga a bylo daleko více hráčů v A-týmu, kteří pak například vypomáhali juniorce. Pro mě to byla obrovská zkušenost a vážím si toho, že jsem dostal u juniorského týmu šanci. Jsem rád, že mohu u týmu pracovat jednak díky Oldřichu Machalovi, který mě sebou do Znojma přivedl a také díky vedení klubu, které mi dalo maximální podporu, důvěru, volnost. Jak říkáš, skládali jsme tu stavebnici, jak se dalo. Do sezóny jsme vstoupili prakticky bez přípravy, což samozřejmě týmu nepřidalo. Ale ve finále byl obrázek celého mužstva dobrý. Hlavní bylo, že jsem na klucích viděl maximálně zaujetí.

Na podzim se povedla řada věcí, které jste už jmenoval. Hráči juniorky odehráli několik utkání ve Fotbalové národní lize, dorostenci se prosazují do juniorského týmu, tři hráči oceněni Hráčem kola, série sedmi zápasů bez prohry. Kterou věc by jste vybral, jako tu pro vás nejdůležitější?
Všechny věci, které jsi vyjmenoval byl velmi důležité. Nechtěl bych jmenovat jen jednu. Dokázali jsme dostat hráče do A-týmu, což byl a je jeden z hlavních cílů. Třikrát jsme měli Hráče kola juniorské ligy a v tomto ohledu jsme v popředí celé ligy, když si vezmeme konkurenci, ve které se pohybujeme, je to skvělé. Je to znamení, že jdeme správnou cestou. Navíc to byli všichni hráči, kteří jsou věkově ještě dorostenci.

Trenéři to většinou nemívají moc rádi, nechci ale hodnocení, spíš to, kdo podle vás udělal největší výkonnostní skok?
Podle analýzy, kterou jsme si po podzimu dělal, my jednoznačně vyšlo, že kostra Honz, Hrazdílek, Vala, Le Minh, Kirschner, odnesla největší zátěž na svých bedrech. Odehráli nejvíce minut. Nemůžeme ale vyzdvihovat jednotlivce, protože bychom ublížili ostatním. Jednotliví hráči jako individualisté nejsou tak silní, když je z kolektivu vyjmeme. Právě kolektiv je to hlavní. Když byl Alaca hráčem kola po utkání na Baníku, bylo to na trávníku enormní úsilí všech jeho spoluhráčů.

Všichni tři Hráči kola také ve svých rozhovorech uvedli, že to byla práce celého týmu.
Vem si, že zápas s Libercem jsme vyhráli 4:0 a Jakub (brankář Jakub Konvalina pozn.red.) byl právem vybrán jako Hráč kola, ale byl to fantastický výkon všech kluků. Proto, nemůžeme vyzdvihovat jen jednoho. V předchozí odpovědi jsem zmínil kluky, kteří odehráli nejvíce minut, takže největší zodpovědnost byla na nich. Třeba takový Kubilay Yilmaz ale nemohl naskočit do všech zápasů a v těch, které odehrál měl fantastickou bilanci, vstřelil devět gólů. Všichni svým dílem přispěli. Musím zmínit i kluky z áčka, na začátku nám ve třech utkáních hodně pomohl Dan Odehnal. Ve dvou pak Roman Hříbek a David Ledecký. V neposlední řadě musím zmínit i oba gólmany Dolečka a Andrejka, pokud nastoupili, také nám výrazně pomohli.