S Martinem Hudcem o reprezentaci a pohárech - část třetí
Z n o j m o - Již do své třetí části míří série rozhovorů s Martinem Hudcem. V tomto díle se budeme konkrétněji věnovat jeho reprezentačním spoluhráčům. A nebyli to spoluhráči ledajací, jak vzpomíná Martin třeba na Petra Čecha, Jaroslava Plašila? Kdo byl z reprezentace jeho největším kamarádem a mnoho dalšího. Řeč přijde i na Davida Helíska.
PRVNÍ ČÁST ROZHOVORU
DRUHÁ ČÁST ROZHOVORU
| MARTIN HUDEC | |
|---|---|
| Martin Hudec prošel všemi mládežnickými reprezentacemi a dostal se o do výběru ČR 21. S šestnáctkou získal na domácím evropském šampionátu čtvrté místo, s devatenáctkou pak v roce 2001 ve Finsku stříbrné medaile. Na tomto turnaje vedl národní tým s kapitánskou páskou. Během této bohaté dráhy se setkal s hráči jako Petr Čech, Jaroslav Plašil, zahrál si proti Robinu Van Persiemu a spoustě jiných nyní slavných jmen. V pohárech se Sigmou Olomouc válčil například proti Borussii Dortmund. | |
Petr Čech už byl tehdy velice inteligentní kluk
Ty jsi hrával v mládežnické reprezentaci například s Petrech Čechem, Jaroslavem Plašilem, tedy velkými fotbalovými osobnostmi. Jak na tebe tenkrát působili, změnili se za tu dobu?
Určitě se za tu dobu změnili, ať už fotbalově nebo lidsky. Peťa Čech už byl tenkrát velice inteligentní kluk, který věděl, co chce. A byli společně s Jardou Plašilem velkými talenty. Dokazovali to už v mládežnickém věku v reprezentačních zápasech. Po Euro šestnáctek odešel Jarda Plašil do Monaka.
Po tomto Euru se vůbec spousta kluků rozutekla. Filip Trojan odešel do Schalke, Petr Čoupek do Bayeru Leverkusen. Petra Čecha si koupila Sparta a dala ho okamžitě na hostování do Blšan. Takže takový dopad to mělo už v těchto kategoriích. Na kluky vzpomínám rád, faktor takové té lidskosti už tam byl dávno. Za tu dobu jsem se měl možnost s nimi potkat jedině, když jsme létali jednadvacítka společně s áčkem na kvalifikační zápasy. Od té doby možnost nebyla.
Nemyslím teď třeba Petra Čecha, ale vídáš se s někým ze spoluhráčů z mládežnických reprezentací nebo jednadvacítky?
S Peťou Čoupkem z Brna. Jsme velmi dobří kamarádi. Neustále se navštěvujeme. Víme o sobě spoustu věcí, bydleli jsme spolu i na pokoji při reprezentačních akcích. Takže kamarádský vztah jsme udržovali a neustále udržujeme. Jsem rád, že to tak je, s některými kluky je těžké se vidět, tak jak bych chtěl. Každý má nějaké svoje povinnosti. Není jednoduché skloubit čas, abych měl možnost každého potkat.
S Heldou jsme si zavzpomínali
V reprezentační devatenáctce jsi byl v týmu i s Davidem Helískem. Kamarádili jste se tenkrát nějak více?
Tak Ostravák. (smích) Jezdili jsme na srazy tak, že náš nabírali v Olomouci, protože vyjížděli o něco dříve. I ve Znojmě byl čas na to, že jsme zavzpomínali. Jsem rád, že jsem se s ním po dlouhé době sešel v jednom týmu. Vzpomínky nejde smazat a člověk vzpomíná a pamatuje na každého, s kým měl možnost hrát.
Dá se srovnat EURO šestnáctek a devatenáctek organizací a pojetím nějak blíže s tím velkým? Přece jen ME do 19 let to už je takový větší šampionát?
Už i na EURU šestnáctek, jelikož jsme hráli doma, byla pozornost velká a my jsme si to užívali. Asi, jak říkáš, byla v devatenáctce ta prestiž zase o něco větší. Už to mělo blíže k dospělejšímu fotbalu. Zázemí a organizace byla po všech stránkách super. Zažil jsem ale s jednadvacítkou i turnaj v Kataru a musím říct, že to bylo zase úplně někde jinde, na daleko větší úrovni. Já bych to asi moc nesrovnával. V té juniorské kategorii asi nějaký rozdíl je oproti akcím A-týmů a zmíněného turnaje v Kataru, ale prestiž je srovnatelná a organizace podobná.
NA DALŠÍ DÍL SE MŮŽETE TĚŠIT VE PÁTEK 12. PROSINCE
