Ať už je konec, nebo ať dáme branku, modlil se za stavu 4:3 Jiří Doleček

J e v i š o v i c e - Zvláštní zápas zažil v zápase Juniorské ligy proti Jihlavě brankář Jiří Doleček. Podal dobrý výkon a vychytal několik velký šancí soupeře. Přesto ve velmi útočném utkání inkasoval tři branky. Znojmo nakonec v přestřelce zvítězilo 5:3, a to i díky zmíněným úspěšným zákrokům jeho kapitána.

Utkání s Jihlavou bylo celkově bláznivé, ale nejbláznivější byl určitě samotný začátek. Zažil jste někdy zápas, kdy by to bylo už ve druhé minutě 1:1?
To jsem opravdu nezažil. Bylo to vůbec poprvé, co jsme dali takhle rychlý gól a soupeř ihned vyrovnal.

Jihlava měla hlavně v první čtvrthodině velké možnosti. Takže vás v chladném počasí asi poměrně hodně zahřála?
Kdybych nechytl nějaké šance, tak už mohl soupeř vést v desáté minutě větším rozdílem. Hodně mi ty chycené příležitosti pomohly. Ještě více mě to nakoplo a začalo mě to bavit. aspoň mi v bráně nebyla zima. (s úsměvem)

Není to trochu frustrující, když v zápase chytnete několik obrovských šancí, ale stejně inkasujete tři branky? Navíc s ani jednou se nedalo prakticky vůbec nic dělat z vašeho pohledu.
Snažím se inkasovat co nejméně, ale někdy se to bohužel nedaří. Jsem hodně naštvaný, že mám více obdržených branek a budu dělat vše proto, abych v zápas dostal jednu, maximálně dvě branky.

Neupozorňujete na to spoluhráče, že vás občas nechávají na holičkách a spíše útočí?
Já to klukům říkám pořád, že když vedeme, ať hrajeme v klidu zezadu. Většinou ale druhou půlku zaspíme. I když jsme ve vedení, tak hru hodně vytahujeme dopředu, musíme to hlavně více uklidnit.

Jedním z klíčovým okamžiků utkání bylo vyloučení jihlavského kapitána Urbánka v 28. minutě. Jihlava vám však i v oslabení dělala poměrně problémy.
I přesto, že přišla Jihlava v první půli o vyloučeného hráče, snažila se ve druhém poločase vyrovnat. a otevřela obranu. My jsme toho ale bohužel nevyužili a soupeř snížil na 4:2. To nás dostalo hodně dolů a přišel gól na 4:3. Já jsem se jen modlil, ať už je konec, nebo ať dáme branku.

Překvapila vás bojovnost Jihlavy, která se snažila utkání zlomit, i když v 50. minutě prohrávala o tři branky?
To mě hodně překvapilo. Leckdo by to vzdal, kdyby hrál o desíti a skóre bylo v jeho neprospěch 4:1. Jihlava byla ale bojovným týmem, za každou cenu chtěla vyhrát a otočit skóre.

Zápas se hrál na umělé trávě, jak se vám osobně chytá na tomto povrchu?
Mě se chytá lépe na normální trávě. Na umělce to není ono, míč je hodně rychlý a divně odskakuje. Navíc se tam dá hodně spálit. Jsem sice zvyklý na přírodní trávník, ale pokud tu budeme hrát, musíme se s tím vypořádat.

Je těžké se adaptovat z normální trávy na tu umělou?
To ano, ale my máme možnost tréninku s kluky na umělé trávě za znojemským stadionem.

Váš brankářský a tréninkový kolega z A-týmu Petr Drobisz v jednom z rozhovorů říkal, že umělou trávu nemá rád, že na ní hodně bolí pády. Jak jste na tom vy?
Rozhodně ji také nemám rád, umělá tráva je hodně tvrdá, když se spadne, tak to opravdu hodně bolí. To ale k fotbalu patří. Brankář musí skákat na normální trávě i na té umělé.