U19: O gólu z půlky hřiště proti Baníku se mi předtím i zdálo, usmívá se Adam Ryška
Z n o j m o - Že v tomhle klukovi něco je, bylo jasné, už od brzkých fotbalových let. Není tedy divu, že si Adama Ryšku ještě v žákovském věku vyhlédla Zbrojovka, kde dělal svými výkony čest našemu klubu. V létě se sedmnáctiletý záložník vrátil opět tam, kde s fotbalem začínal a jednou z hlavních opor naší devatenáctky. Povídali jsme si nejen o fotbale, Zbrojovce Brno, Znojmu, jeho debutu v A-týmu, ale třeba i o tom, jaké to bylo na letní brigádě.
Mám tu jinou roli než ve Zbrojovce, trenéři chtějí, abych tým táhnul
Adame, úvodní otázka logická, co stálo za tvým návratem do Znojma ze Zbrojovky Brno?
Hlavní roli hrála škola. V Brně mi to úplně neklapalo po této stránce. Rodiče se rozhodli, že se vrátím do Znojma, aby na mě trochu dohlédli (s úsměvem). Škola je základ.
Takže to nebylo úplně tvoje rozhodnutí?
Úplně moje rozhodnutí to nebylo, ale můžu si za to sám... Myslel jsem si, že se návratem do Znojma posunu zpátky, ale po komunikaci s trenéry, jsem změnil názor. Vůbec to nevnímám jako krok zpátky, mám tu jinou roli než ve Zbrojovce, trenéři na mě hodně spoléhají, chtějí, abych tým táhnul. Vnímal jsem také větší možnost zahrát si za A-tým, pokud budu podávat dobré výkony.
Jaký byl pocit po dlouhé době znovu nastoupit ve znojemském dresu, dělalo to s tebou něco?
Musím říct, že to byl fajn pocit, po několika letech zase obléknout znojemský dres. Vybavily se mi vzpomínky na zápasy a skvělé turnaje, které jsem s klukama odehrál v přípravce a žácích.
Je něco, co bys ve Znojmě po svém návratu vyzvedl?
Asi trenéry, kteří ke své práci přistupují opravdu profesionálně. Vzpomínám, když nás začínali trénovat v přípravkách a mladších žácích a teprve sbírali zkušenosti. Pana Havlíka jsem měl třeba právě jako trenéra ve dvanáctkách.
Jak jsi zmiňoval, trenéři na tebe hodně spoléhají...
Předně musím říct, že to není o jednom hráči. Musíme si trochu přiznat, že nemáme až takovou kvalitu, abychom každý tým přehrávali kombinačně, takže v každém zápase musíme předvést především dobrý týmový výkon a dát do hry srdíčko.
Máš ale rád takovou roli, kdy se na tebe hodně spoléhá? Sedí ti?
Je pravda, že je příjemné, když cítíte důvěru. Je to i fajn pocit, když chtějí být na tréninku kluci s vámi v týmu nebo si třeba přijdou pro radu.
A chodí si kluci za tebou pro rady?
Snažíme si pomáhat navzájem, když vidím, že se někomu nedaří, poradím mu, co by mohl udělat lépe, pak už je to na něm, jestli si z toho něco vezme.
Po Baníku jsme usnuli na vavřínech, debut v MSFL jsem si užil
Skvělý start do Moravskoslezské dorostenecké ligy, nečekaná výhra nad silným Baníkem. Pak ale dvě venkovní prohry, co se pokazilo?
Po Baníku jsme usnuli na vavřínech a zápas s Porubou podcenili. Mysleli jsme, že se to vyhraje samo. Překvapilo nás to. Dostali jsme z rohu laciný gól, pak už jsme se více hádali, než hráli.
Ještě se vrátím k Baníku, ty jsi vstřelil jediný a vítězný gól utkání a po vzoru Patrika Schicka z půlky hřiště přeloboval gólmana. Věděl si hned, co uděláš?
Kluci na mě řvali, že jsem sám. Dokonce se mi o tom i zdálo, že by v tom zápase takové možnosti mohly být (s úsměvem). Viděl jsem, že je gólman venku, tak jsem to zkusil.
U postranní čáry, když jsi přebíral míč, říkal i manažer mládeže Mira Paul, zkus to. Slyšel jsi ho?
Neslyšel, jenom kluky, že jsem sám a že mám prostor.
Vím, že jsou odehrány teprve tři kola, ale když se podíváš na náš tým, kde bychom se podle tebe mohli pohybovat v tabulce?
Myslím, že bychom mohli klidně hrát ve středu tabulky. Pokud budeme předvádět výkony jako s Baníkem a budeme hrát jako tým, tak by to neměl být problém, mohlo by to být klidně i výše.
Srpen jsi měl opravdu nabitý. Přišel pohárový debut za A-tým na Startu Brno, a pak premiéra ve třetí lize v Hodoníně. Užil sis to vůbec při tak vysoké prohře (Znojmo prohrálo 0:7 - pozn. redakce)?
Musím říct, že i přes ten výsledek jsem si to užil. Jsou to obrovské zkušenosti. Od začátku za A-tým ve třetí lize, to se nestává v takovém věku každý den. Je to pro mě obrovská motivace.
Takže doufáš v nějakou další pozvánku do kabiny áčka?
Bylo by to fajn, ale záleží jen na mně, jaké budou výkony a jaká bude situace v áčku, protože tam byla velká marodka.
Dýňová brigáda v Rakousku? Čekal jsem to horší
Pojďme na chvíli trochu bokem fotbalu, zmiňoval ses, že jsi chodil na brigádu přes léto. Můžeš prozradit na jakou?
Brigádničili jsme s Peťem Železným na poli v Rakousku, na dýních.
Tak to je celkem řehole, ne?
Musím říct, že jsem to čekal horší. Je to sice práce od rána do večera, ale je to celkem v pohodě. Byli tam samí Češi, takže němčina v pohodě (s úsměvem).
Musí to být poměrně náročné, práce na poli, pak tréninky...
Člověk si chce vydělat a ušetřit nějakou korunku, nestalo se mi ale, že bych kvůli tomu vynechal trénink. Kdyby to zasahovalo do tréninku, tak bych tam nehodil.
Na intru v Brně byla super parta. Největší kámoš ze znojemské kabiny? Peťa Železný
Pojďme zpátky k fotbalu. Spoustu fotbalových let máš ještě před sebou, ale jaký byl tvůj dosavadní největší zážitek?
Asi gól za Zbrojovku Brno proti Glasgow Rangers, kdy se mi povedlo vyrovnat na 3:3. To byla velká euforie, radost spoluhráčů, trenérů. Měli jsme i přátelák v Mnichově s Bayernem, vyhráli jsme 5:1 a povedlo se mi dvakrát asistovat na gól.
Když už jsme u Zbrojovky. Působili tam s tebou i další znojemští hráči. Nejvýrazněji je teď vidět Ota Kohoutek...
Když se vracel z Rapidu Vídeň, tak byl s námi v Brně na internátu. Takže jsme spolu trávili docela dost času. I s Oldou Prágrem a dalšíma klukama.
Takže taková trochu znojemská mafie...
To je jasný, když jsou kluci ze stejného města, tak drží vždy více při sobě. Ale musím říct, že celkově byla na intru super parta. Hráli jsme Fifu, dělali kraviny (smích). Na intru jsem byl vlastně celkem dlouho, do Brna jsem šel už ve dvanácti na akademii, byli jsme děti, daleko od rodin, maminek.
To muselo být pro dvanáctiletého kluka obtížné, odejít v takovém věku do velkého města bez rodičů, kamarádů...
Nebylo to tak těžké i skrz zmiňovanou partu a na akademii jsem šel tehdy ještě s jedním Znojmákem Radimem Štolou. Hodně pomáhali i trenéři, vychovatelé, kteří s námi hodně komunikovali, měli jsme k dispozici i psycholožku.
Probrali jsme partu v Brně, kdo je největším kamarádem tady ve Znojmě?
Určitě Peťa Železný, my to spolu táhneme už od doby, kdy začaly výběry s panem Sobotou, hned jsme si vedle sebe sedli v šatně. A od té chvíle to spolu táhneme jak na hřišti, tak i mimo něj.
Jak hraje Thiago Alcantara, klobouček. Přihrávky De Bruyneho? To je šílený
Já na závěr přejdu na takové trochu anketní otázky. Určitě máš nějaký svůj fotbalový sen, jaký je?
Bylo by fajn se fotbalem živit, ale vím, že to nebude jednoduché. Nebo mít fotbal alespoň jako přivýdělek. Samozřejmě bych chtěl hrát co nejvýše, uvidíme.
Oblíbený klub máš?
Fandím Liverpoolu, teď se ale na začátku sezóny nedaří, i když proti Bournemouthu to byla pořádná kanonáda.
A oblíbený hráč? Třeba rovnou z Liverpoolu...
Z Liverpoolu je to určitě Thiago Alcantara proto, jakou má techniku, cit pro hru a schopnost ji řídit. To jako klobouček. A takhle celkově asi Kevin De Bruyne. To, co na hřišti vymýšlí za přihrávky, to je šílený.
Dozvěděl jsem se ale, že fandíš i Spartě...
Je to tak, fandím Spartě, mám to takhle už odmala.
Tak to asi v kabině momentálně v tomto směru nemáš jednoduché...
Kluci si dělají srandu, že i zmrzlina vydrží v poháru déle (smích). Ale věřím, že se to do budoucna otočí.
Co koníčky? Na facebooku jsem zaregistroval, že máš v oblíbených různé airsoftové stránky...
To bylo skrz bráchu, on se v tom vyžívá. Vymýšlel jsem pro něj překvapení, tak jsem koukal po různých airsoftových stránkách. Jinak to sám nehraju, naposled snad někdy v šesté třídě na škole v přírodě.
Co je pro tebe největší relax?
Musím říct, že rád poslouchám hudbu.
To si skoro tipnu, že vím, co nejraději posloucháš...
Určitě český rap...
...Přesně to jsem si myslel...
Ale jsem i hodně na českou klasiku, třeba Kabáty.