Stěžejní hráč? Bylo jím celé mužstvo, hodnotí podzim trenér Radim Kučera

Z n o j m o - V minulých dnech jste si mohli přečíst řadu rozhovorů, které hodnotily podzim. Nyní přichází prostor i pro hlavního trenéra Radima Kučery. Ten i přes obměnu kádru neustoupil z atraktivního ofenzivního stylu a výsledkem bylo velice solidní 6. místo, který plníme zadaný plán. Našeho kouče sice mrzela proměnlivá výkonnost, přesto své hráče za podzim pochválil a ocenil jejich týmovost a charakter.

Začnu netradičně. O kolik roků jste za podzim zestárl?
Minulou sezónu to byl také adrenalin, ale teď je daleko větší. V zápasech je to nahoru, dolů, dokážeme otáčet nepříznivá skóre. Utkání dokážeme zvládnout, ale někdy také ne. Myslím, ale že to má každý trenér. Tlak vnímám, cítím, ale dokáži se vžít do kůže hráčů. A jestli jsem zestárl? Stárnu přirozeně. (s úsměvem) Dodává mi to ten zmíněný fotbalový adrenalin, kdybych ho neměl, byl by ten život daleko prázdnější. Sedět doma a dívat se na televizi, to není ono.

Ve kterém utkání jste byl ne nejvíce nervózní, ale nejvíce vás rozzlobilo?
Nejvíce vytočený jsme byl asi v Olomouci. Tam jsem viděl, že se nedokážeme postavit na nohy. Sigma dominovala. Na Andrův stadion jsme se společně s Javůrkem, Nepožitkem a Svozilem vraceli jakoby na "rodnou" půdu. Tam to ve mě bublalo opravdu nejvíce. Nejde ale zvládat všechny zápasy tak, že bychom je vyhráli. Kdyby tomu tak bylo, postoupili bychom do ligy už minulou sezónu. Takhle to ve fotbale chodí a žádný soupeř nedá svoji kůži bez boje. Každý soupeř se musí brát s určitým respektem.

V letě přišla obměna kádru, útočník číslo jedna odešel v průběhu sezóny, proměnlivě termíny utkání. Která z těch věcí byla na podzim největší překážkou?
Spíš mě mrzí proměnlivá výkonnost hráčů. Je to i o koncentrovanosti. Někdy dokáží podat fantastický výkon a někdy je to zase naopak. Většinou jsme dostali facku, ale dokázali jsme se zase postavit na nohy. S podivem je pro mě to, že na pevných nohách nestojíme od začátku a nedokážeme utkání zvládnout hned od úvodního hvizdu. Je to o té zmíněné koncentrovanosti, možná i proto, že máme z části nové mužstvo a výkony mohou kolísat. Ovšem ne takhle, když se vede, mělo by hrát v daleko větší pohodě. Co se týče termínů, nechci se na to vymlouvat. Někdy máte pauzu dvanáct dnů, někdy hrajete v devíti dnech tři zápasy, na to však musíte být připravený. Pro televizi jsme zřejmě atraktivní, protože jsme byli na podzim pětkrát v přímém přenosu, což je také určitá vizitka. Na druhou stranu z trenérského pohledu bych měl rád svůj tréninkový režim, a to jsou domácí zápasy v pátek večer a nebo v sobotu večer. Najít si stejný rytmus. Tohle se na podzim nabouralo, do toho musíme brát ohled na termíny hokeje. Hráči se s tím musí nějak poprat, je to i překážka pro diváky.

Oproti minulé sezóně nejsme tak dominantní v držení míče, je to i daň za mladý tým?
Je to i v tomto. Na druhou stranu jsem tu rok a půl, mám nějaký trenérský rukopis. Každý soupeř a trenér si to dokáže přečíst a podle toho, jak je odvážný, vypracovat nějakou protizbraň. V některých momentech hrajeme opravdu na riziko, po hráčích to nicméně vyžaduji. Hráče chci neustále posouvat dále. Vím a chápu, že u toho diváci někdy trnou, trnu i já, ale když takhle nebudeme pracovat, nikam se neposuneme. Jak jsem zmiňoval, každý tým má nějaký rukopis, my jsme za rok a půl rok udělali hodně velký posun. Myslím si, že soupeři nás hodně přečetli. Proto bych neřekl, že je to jen o tom, že se mužstvo hodně změnilo.

I přes zmíněnou obměnu kádru jsme si zachovali ofenzivní styl. V loňském roce po podzimu 33 vstřelených gólů, nyní 29 branek...
Minulou sezónu jsme v ofenzivě dominovali, mě se tento styl hry samozřejmě líbí. Jako bývalý defenzivní hráč jsem rád u obránců a brankářů za každou nulu. Pro mě je ale milejší když zápas skončí 5:2, než 1:0. Je to ale i o soupeři. My jsme herní mužstvo, chceme hrát, chceme dávat góly, samozřejmě je pak i větší riziko, že i nějaké inkasujeme. Druhá liga se celkem změnila v tom, že soupeři chtějí hrát také ofenzivně. To je pro diváka velmi atraktivní. Samozřejmě, když inkasujeme, diváci nadávají, co to hráči dělají atd. Když ale dáme gól, tleskají a hřeje je to u srdce. Jsou defenzivní mužstva, ofenzivní mužstva. Každému se líbí jiný rukopis. Já chci hrát ofenzivně. (důrazně) Hráčům to kladu na srdce, děláme proto v tréninku maximum. Inkasované góly beru jako daň, že je něco na úkor něčeho. Vždy je soupeře lepší přestřílet.

Loni jste po podzimu v rozhovoru zmínil, že stěžejním hráčem byl Radek Mezlík, koho byste jmenoval nyní?
Řekl bych, že stěžejním hráčem bylo celé mužstvo. Obměna přišla opravdu velká. Hráči v průběhu podzimu hodně rotovali, dokázali to zvládnout jako tým. Nikoho bych nechtěl vyzdvihovat, od začátku sezóny jsme se potýkali s tím, že byl zraněný Cihlář, Mezlík, s odchody hráčů. Když to spočítám, tak nám chybělo osm hráčů z minulé sezóny a to je velký počet. Kdybych měl někoho vyzdvihnout nebo zkritizovat, bylo by to nespravedlivé. Spíš bych rád zmínil, že tým měl dobrou morálku. Dokázal sepnout, držet při sobě, dokázal se vyhrabat z těžkých chvil. Vytvořila se dobrá parta, dobrý týmový duch.

Neměl jste před sezónou strach, že po úspěšné sezóně přijde kocovina?.
Viděl jsem obměnu kádru, věděl jsem, že po třetím místě může přijít syndrom vyhoření, frustrace z toho, že se nepovedlo postoupit. Ale přišla nová krev, nový elán, který strhl i hráče z minulé sezóny. Po losu, který jsme na začátku ligy měli, jsem měl obavy (Baník, Vlašim, Opava, Budějovice pozn. red.), ale také jsem viděl, jak se nám povedla letní příprava. Zdálo se mi, že bychom mohli hrát opět nahoře.

Po podzimu 25 bodů, osm bodů ztráta na druhé místo. Jste spokojený?
Osm bodů, těžko říct, jestli je to hodně nebo málo. Myslím, že je to dost. Na jaře je to ale úplně jiná soutěž. Přijde tlak na týmy, které hrají o sestup a postup, do hry se dostává psychika. Každý z týmů se na jaro bude snažit připravit co nejlépe a bude chtít kousat a znepříjemňovat život těm, co jsou nahoře. Sigma i Baník to ještě nemají jasné. Netvrdím, že je předeženeme, ale každý z týmů kolem nás, včetně nás, může udělat úspěšnou šňůru a najednou je úplně jinde. Byl bych rád, kdybychom měli na konci sezóny v tabulce přes padesát bodů.

S podzimem jste tedy spokojený?
Maximálně.

Nyní hráče i vás čeká volno, jak ho strávíte vy?
Aktuálně se chystám do Bielefeldu. A to jednak pracovně, podívat se na tréninky, na fotbal atd., a také nepracovně, navštívit známé, vánoční trhy. Jedu s celou rodinou. Vracíme se trochu zpátky, takže taková nostalgie, hodně se na to těšíme. Pak mám i v plánu Tatry, běžky, regenerace. Jsem také pozvaný ke Kamilu Vackovi do Maccabi Haifa. Chtěl bych to pojmout jako stáž, podívat se, jak to v tak velkém klubu funguje. Trénuje tam výborný trenér, který dlouhou dobu působil v Manchesteru United (René Meulensteen pozn. red.). Takže to mám poměrně nabité, do toho budu sledovat individuální tréninkový plán kluků.

Nemusí se fanoušci bát, že si vás v Bielefeldu nechají jako trenéra?
Ne, Bielefeld má teď nového trenéra (s úsměvem). Kdybych dostal nabídku, asi bych se nebránil. (s úsměvem) Kdybych tam zůstal po hráčské kariéře, dejme tomu. Ale když se hráč vrátí domů nebo do jiné země, je těžké se tam dostat.

Minulý rok jste říkal, že by vás zlanařil snad jen Bayern Mnichov, o Bielefeldu to ale určitě platí také?
Bielefeld by to mohl být stoprocentně. Všechno tam znám, prostředí, mám tam plno známých. S Bayernem to byla samozřejmě nadsázka, recese, ale Bielefeld by se mi hodně zamlouval. (s úsměvem)